Trauma část 2, Nikdo ti neuvěří bejby

Nikdo si není vědom toho, kolik lidí kolem nás, a to i ti nejbližší jsou ve spárech techniky gaslighting. Může to být vaše matka, vaše sestra ale i bratr, týkat se to stejně může vašich dětí nebo nejlepší přítelkyně.

Proč je tato technika tak častá ale nikdo o ní neví, nikdo o ni nemluví? Bohužel důvod je zřejmý pouze pro ty, kdo techniku zažil na vlastní kůži. Pokud o ní oběť nikomu neřekne, neřekne že je ve spárech psychopata, nikdo nikdy to dále nezjistí. ALE PROČ? Důvodem je asi ta nejhorší věc na celé technice, a to je pocit, že Vám nikdo neuvěří. Proto mlčíte, a takhle jsem to měla i já.

V době, kdy jsem si uvědomovala že je opravdu něco špatně, jsem o tom stejně nemohla mluvit. Jedinou podporou a jediný člověk, se kterým jsem sdílela svoje emoce ohledně Soudce a o tom co se v projektu děje, byl Daniel. Do té doby, něž jsem začala události sdílet s ním, mě nenapadlo sdílet tohle s někým jiným. Co se děje v projektu X věděl přibližně od března/dubna roku 2021. Přibližně tedy po 6 měsících, co jsem byla pod vlivem této techniky.

Jemu jsem to ale říct musela, samozřejmě poznal že se něco děje. Poznal že se moje osobnost měnila, při telefonátech s ním poznal kdy jsem plakala, když se mě ptal na projekt X nebo Soudce, odtušil z mých odpovědí že je prostě něco špatně, a já nechtěla lhát. I když mi to bylo hodně blbý, protože jsem k Soudci cítila veliký soucit, a jeho chování jsem si vysvětlovala různými způsoby a neustále ho omlouvala, nemohla a nechtěla jsem lhát svému příteli.

Postupně jsem odhalovala, co se děje. Nemluvila jsem však tolik o minulosti, či zimě, kterou jsme si se Soudcem prožili v projektu jen my dva sami. Nebylo třeba mluvit o minulosti, nepěkné věci se děly prakticky každý den, každý den po dobu několika měsíců, kdy jsme tam byli ještě sami dva, jen já a můj tyran. Odříznutí od světa, bez dalších očí, beze svědků… a můj Soudce tohle věděl.

V té době mě nenapadlo to sdílet s někým dalším, mlčela jsem a brala to za samozřejmé. Přeci jen, kdybych začala o něčem takovém mluvit, kdo by mi taky uvěřil. Byla jsem si moc dobře vědoma toho, jak lidi mého Soudce vidí, jak se prezentuje, jak na lidi působí. Jeho charizma a jeho slova umí lidi vtáhnout. Sama sem to zažila, to silné podvědomé okouzelní, které mě stáhlo na zcestí. Sama dobrovolně jsem se poddala jeho energii, na začátku to bylo tak krásné, tak obyčejné, jednoduché…Kdo by mi věřil, kdo by věřil že ten vysmátý klučina, který má na vše vždy odpověď vždy tak hlubokou, že se dostanete skrze jeho mluvu do největší hloubky sebe. Ten, který má se všemi takové pochopení a snaží se vždy vše v klidu vyřešit a být zároveň nestraný.

Tohle všechno teď píšu s plným vědomím, ale tenkrát jsem to takhle neviděla, tohle všechno bylo uloženo v mém podvědomí, které dalo dohromady 1+1 a vytvořilo tak mou realitu. V této realitě jsem byla malá histerická holka, co přehání, a můj soudce čistá bytost s čistým srdcem, zlomeným avšak, proto jsem jej omlouvala a myslela si, že si tohle všechno zasloužím. V mé realitě mě ani nenapadlo tohle někomu říct, protože jsem věděla že by mi to nikdo neuvěřil.

Manipulace fungovala krásně, jako podle učebnice, oběť je chycena v realitě tyrana, nevidí cestu ven, všechny jeho útoky se snaží racionálně omlouvat, ví, jak tyran působí na ostatní lidi, ví že ji nikdo nebude věřit, proto mlčí.

V mysli se mi stále drží jedna vzpomínka. Někdy v červnu 2021jsme jeli s Danielem na víkend na nějakou hudební akci přes Prahu. Byla to super doba, po mnoha měsících jsem se cítila lépe, protože Soudce projekt fyzicky opustil. Nepamatuju si přesně ale cca měsíc jsem byla bez Soudcova vlivu. V Praze jsme se zastavili před obchodem, nakoupit na víkend. Smáli jsme se, dělali jsme blbosti, tancovali na starý písničky od Rihanny. Nevím, co přesně se stalo, ale po nákupu při cestě z auta mi došla od Soudce nějaká zpráva. Zase jsem byla zpět, úzkost, strach, malá histerická holka byla zpět. Fakt netuším, co v tý zprávě už bylo, protože to byla jedna zpráva z tisíce. Vím, ale že to zkazilo náladu oběma, pamatuji si, jak říkám, že mě ten člověk nenechá nikdy na pokoji, že mě bude trápit i na dálku. Brečela jsem, že to nikdy neskončí, prosila jsem ať už mě nechá prostě být. Daniel se mě zeptal, proč to nezačnu řešit veřejně že tohle není prostě normální, že je to nemocný člověk…ach můj Daniel, věděl od začátku co je zač, ale proti jeho technice na mě uplatňovanou, neměl jeho zdravý rozum ještě rok a půl šanci.

Po tom, co mi tohle Daniel řekl, jsem mu odpověděla: Jak bych mohla tohle lidem říct, nikdo mi neuvěří, nevidíš, jak lidi Soudce vidí? Jak jsou z něj hotový? Nikdo mi nikdy neuvěří a já to nikdy nikomu neřeknu, už chápu ženy, které někdo znásilnil a ony to neřekly. Kvůli studu a strachu, a já cítím to stejný, vím, jaký to je. Rozumím konečně proč to neudělaly. Věděly, že jim nikdo neuvěří a já se cítím úplně stejně.

Přesně tak jsem se cítila, styděla jsem se za to, co mi dělá – co si nechávám dobrovolně dělat, jen kvůli tomu, aby si o mě lidé nemysleli že jsem malá histerická holka, co přehání. Vždyť on má na to právo se tak chovat, zlomila jsem mu srdce. Cítila jsem se tak sama, jedna holka, který ubližuje takhle duchovní člověk? Jo a jedinej svědek, její přítel, jasně to tak u lidí projde. Pokud tohle někdy někomu řekneš, budeš u lidí za blázna a magora, řekne že jsi mu zlomila srdce a všichni budou na jeho straně. Popře vše, co kdy udělal a řekl. A ty nemáš důkaz, za to on má svoje charizma. Prostě drž hubu, stejně ti nikdo neuvěří bejby. Tohle, mi říkala moje hlava, tedy vlastně Soudcova ale kdysi to byla i moje hlava. Nebylo cesty ven.

O Soudcovi jsem nemluvila s nikým skoro rok a půl. Sem tam na pár narážek se smíchem jsem popisovala blízké kamarádce, která taky tušila že se něco děje, jeho chování. Samozřejmě jsem říkala že je to psycho, ale já jsem v pohodě a že se všechno zlepší že to chce čas. Občas jsme Soudcovo chování probírali v projektu X s ostatními Sluníčky, ale bylo těžké o něm mluvit nějak, když jim tvrdil něco jiného, hlavně se choval s nimi úplně jinak…ale to je zase další příběh 😊

Nejhorší na této technice, je mlčení oběti. Tyran oběť dokonale zmanipuluje, neexistuje pro ní, východisko, neexistuje pro ni ani taková možnost jako je to, že by někomu řekla co se děje.

Proto prosím všechny, vnímejte více své okolí, ukažte svým dětem, že se Vám můžou otevřít, že za Vámi mohou přijít s každou situací kdy cítí, že se něco děje. Ukažte své nejlepší kamarádce, že jste tu pro ni a že její slova o jejím příteli, který se k ní nechová zrovna hezky neberete nadarmo. Poslouchejte a vnímejte slova svých blízkých ať už je to kdokoliv. Ani nevíte jak to, že ukážete zájem a projevíte důvěru v jejich slova, může člověka otevřít natolik že začne o svých problémech mluvit, a následovně i řešit, když má oporu. Mluvím z vlastní zkušenosti, jak to bylo u mě. Prosím ukažte svým blízkým, že se nemusí stydět za to, co se jim doma nebo v práci děje, není to jejich chyba, a stát se tohle může opravdu každému. Z malicherných hádek, obviňování či nedorozumění, se i vy jednoho dne probudíte a uvědomíte si že jste chyceni v nebezpeční manipulativní technice zvané GASLLIGHTING, a že ji na vás aplikuje Váš nejbližší člověk.

 ...pokračování v dalším blogu Trauma část 3.

 Jestli máte i vy zkušenosti s gaslightingem, s psychopatem a chtěli bystě svůj příběh sdílet už jen se svěřit, sdílet jako motivaci pro ostatní, ukázat že se není za co stydět, přidat se k otevření tohoto tématu. Můžete mi napsat na instagram @mojejinotaje nebo na email lesana@nechmerust.cz

Váš příběh bude sdílet anonymně a bez jakéhokoliv soudu.

#dekujizesdilite

IF